Informace o nás
Dobrý den
Dovoluji se Vám představit na svých nových stránkách.
Výtvarnou tvorbou se zabývám od roku 1999.
Ve své práci se zabývám sochařinou, nástěnou plastikou, olejomalbou.
Taktéž vám rád odpovím na otázky v sekci "Otázky a odpovědi"
Obrazy vystavené ve fotografiich jsou prodejné. Jsou opatřeny popisem, cenou a prodejnim čislem. Obrazy bez popisek, jsou také prodejné, jen mi má vrozená lenost nedovolila to popsat. Při zajmu koupě bez popisky, mě prosim kontaktujte osobně.
Veškeré fotky obrazu jsou pouze orientačni. V připadě zajmu zašlu podrobne foto.
Při objednáni obrazu uvádejte prodejni čislo.
Seznam již uskutečněných výstav:
Galerie konírna - Moravské Buďějovice r. 2000 - společná výstava
Asociace Invenes Znoiem - Altánek, Znojmo r. 2001 - samostatná výstava
Kulturní dům Prosiměřice r. 2001 -samostatná výstava
Galerie Taurus, Znojmo - r. 2002 - samostatná výstava
Zahradnictví Langer, Brno - r. 2003 - samostaná výstava
Nová nemocnice Znojmo - r. 2003 - samostatná výstava
Seefeld-Kadolz, Rakousko r. 2003 - společná výstava
Čajovna Hodonice r. 2003 - společná výstava
Spálený mlýn r. 2003 - samostatná výstava
Olympia Centrum, Brno r. 2004 - samostatná výstava
Galerie Athéna Znojmo r. 2004 - samostatná výstava
Prostory nábytku Znojmo - Corso r.2005 - samostatná výstava
Benešov u Prahy - Institut pro místní správu 2006
Vernisáž 2006 Suchodrdly Vernisáž 2006 Suchohrdly
Výstava 2007 Penzion Jesuitská ve Znojmě
Hotel Avanti, Brno 2007-samostatná výstava
Motorest Rohlenka, Brno 2007 - samostatná výstava
Obecní úřad Prosiměřice, Prosiměřice 2007 - samostatná výstava
Hluboká nad Vltavou, Parkhotel - 2008 samostatná výstava viz. informační leták
A zde si dovolim trochu vlastni poezie:
ZMĚNA K HORŠIMU
V azylovém domě
bezdomovec skromně
na zidce si sedi
do lahve smutně hledi.
Přiteli ty jsi smutný
alkohol k životu neni nutný
zapoj ruce, trochu hlavu
a zmiziš náhle v davu
Budeš pracovat, štastně žit
ženu, děti, budeš mít.
Ale vnitřně, vnitřně budeš hnít.
ŽALM 23
Prošel jsem roklí, šerou smrtí
a nebál jsem se
věděl jsem, že tam budeš Ty
šel jsem kolem kostela
a měl jsem strach
věděl jsem, že Ty tam nejsi.
ZOUFALSTVÍ
A tak křičim.
Zapalte voskovice,
je tma a nic více.
Zapalte světla všechny,
a ty, bláhová naději,
už zdechni.
O MÉ DUŠI
Když je mi zle,
tak básně zkouším psát,
když je mi zle,
tak chce se mi spát.
A mě je zle pořád.
KVALITA S TRADICÍ
Sedím a koukám do kovového očka rybářského prutu.
A na proti mě, sedím a kokám do kovového očka rybářského prutu.
Na kopci nad řekou stojí autobus na zastávce.
Prosím Vás nemá někdo drobné.
Ptá se řidič.
A dole pod kopcem u řeky se páří dvě vážky.
REALITA
Pod nohami mi rostou kořeny,
třeba jsem strom a nevim o tom.
Hmm, povídá želva.
ZAMILOVANÁ
Hodiny na zdi
křičí do ticha noci:
TIK a TAK.
Co je to zed. Zeptám se nesměle.
Hodiny v tichu křiči:
TY a TA.
To je náš čas, lasko.
ZIMNÍ
Koupil jsem si štetku,
to když se zase komín ucpe
stála víc než pětku
Tak nebudu radši topit.
SMULA
Muj přítel ženu má,
prý je to kurva asi,
prý každému dá,
prý má krásné řasy.
Mě samozřejmě nedá.
O SAMOTĚ
V tichu samoty výkřik se ozve.
A věděli jste, že med-věd
je zvíře, které ví, kde je med.
Na to přišel Tomáš Dibelka.
Ale toho stejně neznáte.
ZAMYŠLENÍ
Tolik zla, co poletuje kolem,
tolik ublížení, že i Kristus chodí rolem.
A soused souseda zničil by tak rád.
Ale ten druhý nechce to vzdát.
Tolik zla, tolik zla,
už ani tráva se nechce zelenat.
Jsme ještě vubec lidé.
DOUFÁNÍ
Postavil jsem kříž
a doufal v ochranu.
Postavil jsem kříž a dal tam Krista.
A Ježíš povídá : Hasta la vista.
PRAVDIVÁ
Muj přítel povídá, že když se bojí,
vleze si do koše s prádlem.
Tam se cítí bezpečně.
Já nemám tak velký koš.
A tak se stále bojím.
VÝHODNÁ KOUPĚ
Jsem si koupil vodotrysk,
stál hodně,
ale je na solár.
Tryská a svítí jenom v noci.
A tak nikoho neruší.
Já, ale nemám jezírko.
UVAHA
Před maringotkou sedím
a nemám tušení
proč mě Buh stvořil.
Před maringotkou sedím
a pláču.
Pláču nad lidmi
co přijdou po mě
a Buh je bude natolik milovat,
že jim nepomuže.
MRAZIVÁ
Venku je zima jak v lednici.
Nevyhnal bys ani psa,
stejně by se do lednice nevešel.
Ale.
Všechno má svuj čas.
CELEBRITA
Tak jsem konečně známý,
mluví o mě v rádiu.
A také televize se zmínila.
Že prý mám svátek.
Ale v jakém stadiu.
HŘÍŠNÍK
Celý svuj život nosím
na svých bedrech kámen svých hříchu.
A ten chlap z lomu mi povídá.
Jo chlape, to se ti pronese,
to je naše poctivá žula.
CHYTRÁ
Mám jablka
a mám jich hodně.
Tak hodil jsem je do pole,
tak nějak geometricky shodně.
Na srny jsem čekal
a jinou divou zvěř.
Však přišel jakýsi Segal
a prý svaly se mnou změř.
Nasrat.
VOLNÝ DEN
Dneska mi vykvetly
broskvoně
a mojí ženě tulipány.
No.
A vlaky tady jezdí taky,
on v tom nikdo nesedí.
Já mávám
a nikdo na mě nehledí.
Tak jsem se vysvlékl do naha.
NEUVĚŘITELNÁ
V jedné reklamě,
semafor ukradl auto.
zeptal jsem se, zda je to možné svoji ženy.
Prý ano.
V koutku pusy měla trochu pěny.
HNÍZDO
Na zahradě, bylo to někdy k jaru,
jsem kytaru lezet nechal.
Neb tak nějak vnitřně zraju.
A koukám v dutině, té ozvučené bydlí pták.
Asi před světem prchal.
PODIVENÍ
Jak to, že se vše tak rychle ničí.
Jak to, že já se tak rychle ničím.
Jak to, že stále jsem ničím.
A to prosím pěkně cvičím.
KONEČNÁ
Víte co je to ODN.
To je Oddělení Dlouhodobě Nemocných.
Na dveřích z venku mají napsáno:
VCHOD
A z druhé strany:
ZAVÍREJTE DVEŘE.
VYZNÁNÍ
Kdysi jsem znal mnoho krásných lidí.
Jedni bydleli u starého Citonického viaduktu.
Bylo to v lese a vedla tam jen cestička.
Měli domeček z hlíny a kamení,
v hliněné peci pálily hrníčky.
Měli i malé dítě a byli štastný.
Také jsem znal dvě malířky.
Jedna bydlela ve staré vile,
která ji nepatřila. Ale to tehdá nikdo neřešil.
Měla také malé dítě a byla štastná.
Ta druhá bydlela normálně, měla ráda holky.
A byla štastná.
A také jednoho fotografa. Užasného fotografa,
Jmenuje se Jindřich Kurdějovský.
A moc mi pomohl.
A doufám, že je štastný.
Jo a ještě jednu dívku, ta se mnou lezla v kanálech
a objevovala Znojemské podzemí.
A pořád říkala at ji nekoukám na zadek.
A taky byla štastná.
A Pavla Frinda, to je ten co se schovává do prádelního koše.
Užasný muzikant a filozof.
To on nám to podzemí ukázal, ale jemu neříkala,
at ji nekouká na zadek...páč šel první.
Ten je taky štastný.
A Míra co se mnou proseděl mnoho hodin mlčení
na lavičce s cigaretou na kurzu u Sv. Anny.
Co dělá krásnou muziku a zvukaře.
Taky je štastný.
A taky Toník Barák, snad ještě větší smolař než jsem já. Užasný organizátor a ted už i fotograf. Nebavte se s ním, je to epická šíře a mluví pořád :-?
Tak ten je taky štastný a to navzdory osudu, co ho potkalo. A pase kozy.
A myslím, že všichni chtěli jít ven
a pást tam ovce.
Aby byli štastný.
Jak Vám to přátelé závidím.
POSLEDNÍ SOULOŽ
Až nohy mi zdřevění
a dojde druhý dech,
při souloži, poslední vzdech.
A ty povíš, už toho nech.
Řeknu ti moje milá,
dobře už jsi stejně třikrát byla.
VENTILAČNÍ
Rád si pouštím větrák,
odvání stařeské mé pižma
a přivání jaro
a já křičím Haré Krišna.
PŘIZNÁNÍ
Jsem sběratel slzí
a rozdávač rozumu.
Jsem arogantní, sebestředný
a drzí,
to mě mrzí
a nakupuji v konzumu.
PROZŘENÍ
Po cestě naši,
prý chodí Buh,
ale chodí...jenom...asi.
ZVUKY
Když vítr fouká,
zanáší sem lidský pláč,
to asi někdo doufá,
že já poznám, co jsem zač.
Nepoznám.
O LIDSKÉ KYTCE
Poslední nedopalek,
září v popelníku,
poslední špalek
přitopím.
A potom uschnu v tichu.
MUJ ROK
Dvanáct měsícu do práce chodím,
abych odved dobrý výkon si hledím.
Dvanáct výplat, které jsem proplakal.
Nevadí, mockrát jsem se tam zdarma vykakal.
ZUBNÍ VÍLA
Zubařka má, vytrhla mi další zub,
prý se zubní vílou smlouvu má.
Tak jsem si na ní dub,
at tržbu za zub mi dá.
A za oknem v ordinaci,
přistával na padáku nějaký pán.
Zaklepal na sklo a povídá, že doba je zlá.
AKCE A REAKCE
Jsou dny, kdy říci něco chceš,
to jsou ty dny, kdy mlčet máš.
A ty to řekneš a pak to řeš,
a další dan, za pravdu dáš.
NEPOKRADEŠ
Na poli co není mé,
kvetou vlčí máky.
Kytici natrhat bych chtěl.
Ale na poli co není mé.
Stojí nahá žena na žebříku.
Kytice, či dopustit se hezčího hříchu.
PERVESNÍ
Roztáhla jsi stehna svá
to vlhko zmlžilo mi brýle.
Mé ego řeklo, ta ti dá.
A já ve svém věku náhle,
v plné síle.
S mlasknutím, jak po sladkém víně,
štěrbina se otvírá.
Budu souložit.
Mozek z technických duvodu vypíná.
VYSNĚNÁ
Chtěl bych být vodojemu spravcem,
takové té koule u vesnice.
Byl bych vody dárcem...
a nic bych nedělal.
A večer, večer by přišla večernice.
KDYŽ MÁ MÍSTO SVÉHÉ DUCHA
Neznámí pán tu chodí polem,
tak nějak po pulnoci.
To když slavíci zpívají sborem,
tak asi vypadá Genius Loci.
SÁZKA
Vsadil jsem se se ženou,
že jednou z maringotky nás myši vyženou
a vyžerou.
Vyhrávám. Myši,
totiž dobře slyší.
ODHALENÍ
Myšlení mě bolí,
to asi bude vřed vinný.
Dvě láhve bolest skolí,
však nezažene splíny,
a taky nosím plíny.
CO V ŽÍVOTĚ UŽ NEMUSÍM
Nemusím si schovávat zátku,
když otevřu láhev vína.
Nemusím sekat trávu,
to dělá milovaná žena.
Nemusím si umývat zadek,
to dělá higienická pěna.
Ale večer natahovat budík musím,
a to změnit zkusím.
ODHALENÍ KREJČÍHO
Jsme všichni si rovní
v názorech donuceni svorní,
a mužem se pást i v jetely.
A na spodním prádle máme cedulku,
at víme kterým směrem jsme v prdely
Další díla z minulého období lze vzhlédnout na adreser www.obrazy.xf.cz
Fotogalerie: O nás
